Roční zimování na Antarktidě posloužilo vystudovanému fyzikovi a nadšenému fotografovi přírodních krás Stefanu Christmannovi hned k několika účelům. Během svého vědeckého pobytu v roce 2012 totiž stihl pořídit tisíce působivých snímků. Zejména okouzlující záběry z ročního cyklu o tučňáku císařském stojí za Stefanovým návratem do těchto nehostinných končin.
Tentokrát se do kraje ledu vypravil jako člen filmového štábu BBC, doprovázený mimo jiné novým monitorem EIZO ColorEdge CG2730
Díky zkušenostem z pobytu na výzkumné stanici Neumayer III a svojí fotografické praxi může Stefan ve tříčlenné filmařské skupině působit zároveň jako expediční fotograf, asistent kameramana a bezpečnostní poradce. Stávající pobyt iniciovaný přírodovědnou sekcí BBC probíhá od prosince 2016 do listopadu 2017 a má za cíl zdokumentovat život tučňáků císařských na Antarktidě.
Stefan si je dobře vědom svého poslání. Jako expediční fotograf pořizuje snímky určené k propagaci budoucího filmu. Jako asistent pomáhá kameramanovi s přepravou, instalací a podle potřeby i s obsluhou neskladné a těžké filmové techniky. A jako bezpečnostní poradce musí posuzovat, zda zvolená lokace a očekávané počasí nepředstavuje nadměrné nebezpečí. Stefan během svého předchozího zimování poznal Antarktidu nejen jako fascinující světadíl, ale také jako nebezpečné místo k práci a životu.
Pečlivý výběr vybavení
Na počátku výpravy na jižní pól nemohla chybět fáze dokonalého plánování – bylo totiž jasné, že kvůli meteorologickým podmínkám nebude možné kontinent po následujících devět měsíců opustit. Proto byly velké nároky kladeny zejména na logistiku. „Musíte si rozmyslet, co budete během celého roku potřebovat. Na místě už žádné další vybavení neseženete – ani když se vám v drsných podmínkách něco rozbije,“ potvrzuje Stefan.
Nakonec si zabalil fotoaparáty Nikon D810 a D500, těla FX a DX a několik vybraných objektivů a konvertorů, aby i při poškození některého přístroje měl k dispozici další techniku pro pořízení podobně kvalitních snímků. Pro zpracování snímků padla volba na monitor EIZO ColorEdge CG2730.
Průběh fotografování v antarktickém prostředí zcela závisí na počasí. Dle Stefana však omezující veličinou není teplota, ale vítr. Každý pracovní den proto začíná vyhodnocením dostupných údajů o počasí. Jsou-li vyhlídky dobré, polárníci naloží vybavení na sněžný skútr a sáně a vypraví se na zvolené místo.
K přepravě používají vlastnoručně vyrobené dřevěné bedny, jež citlivé přístroje do značné míry ochrání před otřesy. Na samotné natáčení a fotografování zbývá často jen několik minut. „V zimě jsou týdny, kdy slunce vychází na severu a po hodině na severu zase zapadá,“ vysvětluje Stefan.
V drsných podmínkách
Při snímání v plenéru starosti nekončí jen u počasí a světelných podmínek. Náročným úkolem je i udržení techniky v provozuschopném stavu. Pohyblivé části jako například clony objektivů mají v tomto extrémním prostředí velmi tuhý chod, což může být příčinou nežádoucího přeexponování snímků. Čočky namrzají i při kontaktu s nepatrným množstvím vydechnutého vzduchu.
A autoři si musejí zvyknout i na neobvyklou kompozici svých snímků, neboť tučňáci císařští jsou neustále obklopeni nekonečnou rovinatou bíle zbarvenou krajinou, v níž členění na popředí, střední plán a pozadí neexistuje. Útrapy jsou však vyváženy záběry, na nichž se i přes všechna protivenství podaří zachytit zajímavé momenty. „Vážím si jedinečné výsady, že zde mohu zaznamenat neopakovatelné a nezapomenutelné okamžiky,“ říká Stefan.“
„Naprosté učarování“
Rozhovor se Stefanem Christmannem
Jak se člověk připravuje na pobyt na Antarktidě?
Stefan Christmann: Ústav Alfreda Wegenera posílá na Antarktidu každoročně devět nových polárníků, aby pokračovali v měření probíhajícím již přes třicet let. Účastníci nejprve projdou propracovaným přípravným programem zahrnujícím mimo jiné horský výcvik v alpském sněhu a ledu nebo kurzy požární ochrany. Kromě toho jsem hodně sportoval, abych si zlepšil sílu a výdrž.
Filmařské vybavení je velmi těžké a musíme jej přepravovat sami, neboť nemáme žádný štáb. Pak si také musíte dokonale promyslet, co si vzít s sebou. Na Antarktidě si nemůžete nic koupit ani si tam nemůžete nic nechat poslat, neboť lodní trasy zamrznou a stanou se neprostupnými. Pak může i chybějící zubní pasta nebo roztok na kontaktní čočky znamenat velkou komplikaci.
Považuješ profesionální monitor také za věc, kterou na Antarktidě nemůžeš postrádat?
Stefan Christmann: Ovšem. Přestože i samotná přeprava je náročná, neboť vybavení a osobní věci si musíte už měsíce před cestou zabalit do přepravních beden. Ty pak během plavby stojí na palubě velkého ledoborce (RS Polarstern), kde jsou v různých klimatických pásmech vystaveny různě vysokým či nízkým teplotám. Citlivé předměty se musí zabalit a tepelně izolovat obzvláště dobře. I samotné přepravní bedny představují omezení, neboť ne všechno se do nich snadno vejde. Originální obalový materiál monitoru EIZO jsem bohužel nemohl použít, takže jsem byl odkázán na improvizovaný obal. Ten se však osvědčil dobře – především proto, že o robustnosti a kvalitním zpracování monitorů EIZO netřeba mít nejmenší pochybnosti.
Vyplatilo se všechno úsilí?
Stefan Christmann: Musím říci, že obvykle jsem velkým příznivcem displejů Retina nebo panelů s vysokou hustotou pixelů. Ovšem na vaši otázku mohu s klidem odpovědět, že ano. Mé původní obavy, že monitor bude zaostávat za mými nároky na rozlišení, vzaly ihned zasvé.
Při rozlišení 2560 × 1440 pixelů a úhlopříčce 27 palců dosahuje model CG2730 stále ještě hustoty 110 ppi. To je při dané úhlopříčce a v normální pozorovací vzdálenosti zcela dostatečné. Monitor navíc vyniká solidním maximálním jasem 350 cd/m2. To se mi velmi hodí především během antarktického léta za nekonečných dnů zalitých sluncem. Mé počáteční obavy se proto časem změnily v naprosté okouzlení.
Za tím však nejspíš stojí i další důvody?
Stefan Christmann: Jistěže. Například široký barevný rozsah a jemné rozlišení barev na monitoru. Obrazovka pokrývá například 99 procent barevného prostoru Adobe RGB. To je pro mě obzvlášť důležité, neboť velice často pracuji se sytými barvami.
Mnoho lidí podceňuje barevnou paletu antarktického prostředí. Například za noční polární záře zachytíte extrémně syté odstíny zelené barvy, nemluvě o sytě rudých odstínech při svítání či soumraku. A led zase skýtá nekonečnou paletu modrých tónů.
Díky desetibitovému zpracování barev má monitor CG2730 pro každý barevný kanál k dispozici 1024 jasových úrovní. Tak mohu rozpoznat a zpracovat i nejjemnější barevné rozdíly. Poprvé mám pocit, že i drobné barevné nuance skutečně přiměřeně vyniknou.
Teď už bych marně hledal ostré přechody odstínů barev na úchvatných snímcích západu slunce, na nichž oranžová barva přechází postupně v temnou modř. Z fotografování těchto mimořádných scenérií mám teď mnohem větší radost, zatímco dříve mi pomyšlení na ně způsobovalo spíše bolesti hlavy.
A pokud jde o samotné tučňáky císařské, tady má na obrazové kvalitě monitoru EIZO velkou zásluhu použitý panel IPS True Black. Jednak je podání barev velmi stabilní i při pohledu z různých úhlů a jednak obrazovka dobře reprodukuje i skutečně temné odstíny černé barvy. Takže monitor u mě vyhrává na celé čáře – od temných odstínů až po jasné tóny.
A připravil ses i na nejhorší možnost, že monitor jednou přestane fungovat?
Stefan Christmann: Vím, že EIZO klade mimořádně velký důraz na kvalitu zpracování svých monitorů. Obsáhlá kontrola kvality zajišťuje, že funkce každého jednotlivého monitoru značky EIZO opouštějícího japonskou továrnu je přezkoušena a proměřena. Protože jsem se sám pohyboval v oboru, v němž jsem často přicházel do kontaktu s výrobou, dovedu si představit, jak je tento postup extrémně časově náročný a drahý.
V mojí situaci má však taková výstupní kontrola cenu zlata. Můžu se spolehnout, že monitor, který jsem si na expedici vzal, byl po vyrobení zkontrolován do posledního šroubku a teď je na sto procent funkční. Pravděpodobnost výpadku během antarktické zimy je tím optimálně redukována. Na druhé straně už samotná přeprava na Antarktidu přináší tolik rizik, která ani ten nejlepší výrobce nemůže ovlivnit, že jsem si pro jistotu vzal s sebou ještě jeden monitor CG2730.
O fotografovi
Stefan Christmann se narodil roku 1983 v Koblenci. Fotografování přírody a zvířat jej uchvátilo na školním výměnném pobytu v USA v roce 2002, při němž poznal fascinující svět národního parku Yellowstone. Roku 2005 obdržel jako první zahraniční student stipendium NANPA (North American Nature Photography Association). Stefan studoval fyziku, poté v zimě 2012/2013 zkoumal a fotografoval Antarktidu coby obyvatel německé výzkumné stanice Neumayer III a po návratu působil jako technický vedoucí vývoje kamer u dceřiné společnosti velké německé automobilky.
Stefan Christmann: http://www.nature-in-focus.de/en/
Zdroj: EIZO
